Dobrou náladu, Kroj, nebo oddílové triko, 500Kč, Jídlo pouze na pátek (strava je v ceně), šátek, KPZ, uzlovačku, deníček a tužku, teplé oblečení, spacák, karimatku
Po příjezdu do Krnova na Cvilínské nádraží jsme se setkali i s Eliškou a Sojkou, která pro nás došla. Při cestě do klubovny si někteří z nás měli zapamatovat cestu z nádraží do klubovny pro případ, kdybychom tu cestu šli sami. Po příchodu do klubovny na nás čekal už Mišák. Když jsme se ubytovali a postupně docházeli Krnovští skauti, tak nás čekala klasická seznamovací hra. Když se pak už všichni nějak znali, tak jsme se rozdělili do skupin po třech a šli jsme hrát jednu hru do města. Cílem asi bylo poznat významné místa Krnova. Na začátku byla v klubovně šifra, která nás poslala k dalšímu papírku a tak jsme poznávali město. Když jsme měli dojít k jedné vile, tak při připravování hry to nějak Sojka popletla, a nezjistila si, že v Krnově je více vil se stejným názvem, ke které jsme měli dojít. Na konci hry se zjistilo, že z Rožnovský skautů tuto hru nikdo nepochopil. Když všichni došli na náměstí, tak jsme se vydali do klubovny. Po příchodu jsme se nachystali ke spánku a šli si lehnout.
Další den jsme museli brzo vstávat, abychom stihli vlak do Bruntálu. Před odchodem ještě Jeňa s pomocí udělal ovesné vločky s čokoládou, které vzali pak i s hrncem do vlaku. Samozřejmě to celou cestu do toho Bruntálu kolovalo, ale stejně se to celé nedojedlo a Jeňa, Sojka a Mates to vyhodili do koše a ten hrnec schovali do křáčí. Pak už konečně jel autobus směrem do Karlovy Studánky. Tady jsme chvíli šli lesem, když jsme pak došli k průlezkám a tady se chvíli zdrželi. Většina jim ale neodolala. Potom jsme ale hráli jednu hru „A-ME-BA“, kdy všichni chodili rychlo-chůzí a byl i jeden chytač, který když někoho chytil, tak se chytli a chytali společně. Když chytli čtvrtého, tak se rozpojili na dvojice a tak to pokračovalo až do posledního nechyceného. Když jsme vyšli dál, tak jsme se zastavili u místního pramenu, u kterého si někteří napustili pet-láhev. Šli jsme i kolem vodopádů Bílé Opavy, kde bylo i dost dřevěných můstků. A čím výš jsme byli, tím víc bylo chladněji a pod vrcholem byla i trochu mlha. Tam jsme se zastavili v jedné hospodě, kde si někteří dali teplé jídlo nebo čaje. Ale většina pojedla společné jídlo, kdy byl chleba, máslo a salám. Když byl čas odchodu, tak jsme minuli hotel Ovčárna. A teď nás už čekala jen cesta do Malé Morávky. Když jsme tam došli, tak jsme se rozdělili na skupiny – jedna šla kolem cesty a druhá šla po značené cestě. Skupina, kde byl Richmond, tak chtěli někam sednout na čaj a že počkají na autobus, ale jelikož druhá skupina pořád šla, tak šli i oni. Na zastávku, ze které nám jel autobus do Bruntálu, jsme došli na celkem čas. Jak dojel autobus, tak jsme se dozvěděli, že jede až do Rožnova, tak několikrát i zaznělo, že bychom mohli jet rovnou už domů, že věci nám pošlou. Ale nakonec jsme jeli do toho Bruntálu. Tady Jeňa vyzvednul hrnec a taky jsme přesedli na vlak do Krnova. Večer v klubovně jsme ještě hráli „městečko Palermo“, a jako druhá hra byla, že si každý vylosoval nějaký papírek, na kterém bylo napsané, co je za postavu, a co musí dělat, ale nikomu nic nesměl říct. Na konec se udělal kroužek a každý řekl, kdo byl, a co musel dělat. A kolem půlnoci se šlo spát.
V neděli nás taky čekalo brzké vstávání. Dneska jsme už posnídali v klubovně. Vlakem jsme pak dojeli do Linhartovy. U jednoho místního zámečku jsme měli chvíli pauzu, kdy jsme hráli jednu hru, kde jsme se rozdělili do skupin po čtyřech, kdy každá skupinka sála v řadě, a první tři měli zavázané oči, protože byli rakety a čtvrtý je navigoval. Když ten čtvrtý poslal signál poklepem na rameno, tak první vyběhl a snažil se narazit do nepřátelské ponorky. Hrálo se do doby, než zůstala poslední ponorka. Tady jsme měli i svačinu, kdy se vzal opět chleba, marmeláda a nutela. Po cestě se hrálo „bomba-nálet-potopa“. Když jsme konečně cestou necestou došli na rozhlednu, tak tady jsme se taky zdrželi nějakou dobu. A pak nás čekala cesta už jen na vlak do Albrechtic. Když jsme došli do klubovny, tak jsme si ještě dobalili poslední věci, trochu pojedli a pak vyšli na vlak. Po příjezdu do Rožnova se všichni rozloučili vyšli k domovům.