Na družinovku postačí si s sebou brát tužku a papír (někdy je dobré mít trhací bloček), deník, uzlovačku, KPZ a šátek.
Na jednodenní výpravu vám můžu doporučit zabalit si s sebou láhev s vodou, zavírací nožík, skautskou legitimaci (není však nutná), kapesník, pláštěnku, KPZ, uzlovačku, šátek, někdy není špatné mít hřeben a toaletní papír. Ale hlavně si nesmíte zapomenout vzít s sebou dobrou náladu.
Je to stejné jako na jednodenní výpravu, ale budete si muset přibalit několik drobností navíc, jako je spacák, karimatka, stan nebo stanový dílec,
rezervní boty, ponožky, tričko, teplé triko, tepláky na spaní, spodní prádlo, baterka, svíčka, sirky, ručník, mýdlo, kartáček a pasta na zuby, jídelní
miska nebo ešus, hadřík na nádobí a lžíce.
Pro družinu se občas bere kotlík, sekera, taška na odpad, lékárnička nebo také papírové míčky.
Velmi důležitou součástí vaší výstroje je batoh. Není dobré se unáhleně odhodlat ke koupi batohu a doporučuji si jej důkladně vyzkoušet. Velmi důležitý je jeho objem. Musíte počítat s tím, aby se vám všechny věci vešly do batohu, abyste měli prázdné ruce. V našem oddíle se preferuje obsah batohu zhruba 60-80 litrů. Další důležitá věc je umět batoh správně zabalit, a to tak, aby v něm byl pořádek a nemuseli jste pak uprostřed deště hledat „schovávající se“ pláštěnku. Není špatné si některé věci rozdělit do igelitových tašek. Při balení vám můžu doporučit toto: Úplně na dno batohu si zabalte věci, které jsou nejtěžší a budete je nejméně používat (například stan a spací pytel). Do prostřední části dejte středně těžké věci, které až tak často nevyužíváte, jako je oblečení, boty, ešus, …atd. Pro větší pohodlí si naskládejte oblečení na stranu zad tak, aby vás tvrdé předměty netlačily a neznepříjemňovaly vaši chůzi. Do horní části a do „žracáku“ si naskládejte své drobnosti (doklady, mapu, zápisník, nůž, pláštěnku, baterku a další). A nezapomeňte, že dobře nastavený a sbalený batoh je polovina úspěchu pohodlné cesty.
Je to výborný pomocník, vynalezený Jaroslavem Foglarem -Jestřábem při práci v 2. junáckém oddíle "Hoši od Bobří řeky". Co to je krabička poslední záchrany
popisuje Jestřáb ve své knize "Kronika ztracené stopy" takto:
„ Pro peníze nebo zápalky do ní nejdeme samozřejmě při každé příležitosti, ale jen tehdy, když necháme peněženku doma, nebo když nám dojdou zápalky.
Na vnitřní straně má každý z nás přilepený lístek se svým jménem a adresou. Nejen proto, aby nám ji případný nálezce mohl vrátit ale hlavně pro případ
nenadálého úrazu.“